Slovensko se od prvního ledna oficiálně přidává k desítce evropských států, které zálohují PET láhve a plechovky. Ministerstvo životního prostředí při této příležitosti představilo nejčastěji mýty o zálohování.
Zavedení zálohování povede ke snížení používání PET a plechovek
Dobře zavedený systém záloh zaručí vysokou návratnost, a tedy výrazně méně lahví pohozených ve volné přírodě či na skládkách. Nikde ve světě zálohování nemělo zásadní vliv na spotřebu nápojů v PET obalech.
Obchodníci se obávají, jak zajistí hygienický výkup lahví či dostatečné kapacity pro skladování
Výkup se realizuje iv současnosti, a to skleněných obalů. Obchodníci vědí, jaká pravidla musí dodržovat. Své zkušenosti mohou poskytnout řetězce, které mají unifikovanou velikost prodejen a působí i na trzích, kde se zálohování úspěšně zavedlo, případně zavést chystá. Například v Litvě se většina PET lahví vrací přes automaty na parkovištích před obchodem.
Velká plastová revoluce. Startuje zálohování za 15 centů
Výroba láhve stojí 6 centů, bude-li záloha 15 centů, bude zde motivace vyfukovat prázdné láhve, lepit je zkopírovanou etiketou a získávat tak peníze. Údajně se to stalo v Estonsku
Vezmeme-li si milion lahví, hrubý výnos z takové aktivity by byl 60 tisíc eur. To je ovšem nutné snížit o přepravu lahví (nepoškozených) i to, že někdo je musí vkládat do automatu. Vrácení milionu lahví by přitom trvalo více než 830 hodin. Pokud by spekulant vracel najednou stovky lahví, určitě by se to neobešlo bez pozornosti obchodů.
Zavedení zálohování zničí tříděný sběr. Lidé si řeknou, že stačí, když odnesou PET láhve zpět do obchodu a už není třeba třídit
Průzkum spotřebitelů provedený v Litvě dva roky po zavedení systému zálohování ukázal, že 97 % spotřebitelů považuje systém za důležitý a jsou s ním spokojeni. 95 % spotřebitelů tvrdilo, že množství volně pohozeného odpadu se snížilo a 93 % přiznalo, že zavedení systému je motivovalo k vyšší odpovědnosti při třídění všech druhů odpadů. Rovněž v zemích, kde se zavedlo zálohování po zavedení tříděného sběru, nenastal takový scénář.
V Německu po zavedení zálohování plastových lahví klesla celková míra recyklování plastů
To je sice pravda, jenže ve stejnou dobu nastala systémová změna v organizaci rozšířené odpovědnosti výrobců, jakož i zásadní zvýšení množství energeticky zhodnoceného odpadu z obalů z plastů. V roce 2004 byl pokles míry recyklace oproti roku 2003 (zavedení zálohování), ale následující roky začala míra recyklace opět růst. Míra zhodnocování v důsledku zvýšení spalování se zvýšila o 27 % oproti roku 2002. S přesvědčivým argumentem, který by dokazoval kauzalitu, že za pokles recyklace může právě zálohování, a nikoli podpora energetického zhodnocování, jsme se nesetkali.
